Důsledky narkózy


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Anesteziologie

Zveřejněno dne 25.9.2017


Narkóza je pojem, který je neodmyslitelně spjatý s lékařstvím. Ne každý někdy narkózu zažil, ale každý o ni zajisté slyšel, možná se ale setkal spíše s pojmem anestezie, který se v současnosti používá častěji než zastaralé vyjádření narkóza.

Co je to narkóza

Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.

Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.

Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby dokázal zvolit vhodná anestetika. Obvykle před zákrokem pacienta navštíví lékaři a vše mu řádně vysvětlí, během tohoto setkání může pacient pokládat otázky, aby se zbavil případného strachu z narkózy. Důležité je také 6 hodin před narkózou nejíst a dvě hodiny před ní také nepít. Jde o to, že při celkové anestezii pacientovi nefungují obrané reflexy, a tak kdyby začal zvracet, nebo vdechnul zvratky, tak by si s tím tělo neporadilo. Na sále je pak pacientovi zaveden žilní katetr (= kanyla), kterým se pak podá infuzní roztok. Množství a volba roztoku umožňuje anesteziologovi během operace ovlivňovat hloubku „bezvědomí“. Součástí roztoku bývají také antibiotika a další léky. Pak se již do žíly zavádějí anestetika, která pacienta uvedou do spánku. Zároveň se zavede také tracheální kanyla, která pacientovi pomáhá s dýcháním. Kanyla obsahuje ale nejen kyslík ale i další anestetika. Během chirurgického výkonu anesteziolog monitoruje stav pacienta a jeho životní funkce jako je krevní tlak, srdeční frekvence, míra okysličení krve a mnoho dalších.

Lokální anestezie je také známá jako místní. Jedná se o to, že na některé operace není nutné uvádět člověka do umělého spánku a stačí, aby nevnímal bolest v určité části těla. Pacient tak zcela zůstává při vědomí a ví, co se s ním děje. V takovémto případě jsou anestetika vpíchnuta buď přímo do postižené oblasti, nebo pacient dostane anestetika, která vyřadí funkci určitých nervů, a tím i zabrání vnímání bolesti v dané oblasti. Lokální anestezie totiž působí jen na vybrané periferní nervy a nezasáhne tak celý centrální nervový systém. Tato anestezie se používá třeba při drobných zákrocích, například se k nim uchylují dentisté.

Je důležité si uvědomit, že o formě anestezie vždy rozhoduje lékař.


Je lepší celková nebo jen lokální anestezie?

U řady zákroků dávají lékaři přednost lokální anestezii před celkovou, ale i tento způsob znecitlivění má své nevýhody. Mezi rizika lokální anestezie patří možnost poranění nervu, obrna nervů, poranění cévky, anemické zóny, poinjekční nekrózy, poranění svalu, zanesení infekce do místa vpichu, otok, poruchy zraku, zalomení jehly. V podstatě většina rizik spočívá ve špatné aplikaci anestetik, ve špatně zvoleném místě vpichu.

Vedlejší účinky narkózy

Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.

Alergické reakce ale vyloučit zcela nelze nikdy.


Stav po narkóze (celková anestezie)

- probuzení

K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).

- co dělat po narkóze

Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.

Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.

Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.

- problémy po narkóze

Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do krku skrz hltan umožňující dýchání během operace. Po této anestezii působí obvykle pacient nějakou dobu zmateně a unaveně. Velká část pacientů po probrání z anestezie také dlouho spí a vůbec si třeba pak nepamatují, že je někdo navštívil, nebo že na ně mluvil. Po celkové anestezii bývá pro pacienty často nepříjemný pocit žízně, který ale nemohou nijak potlačit, protože stejně jako před operací, tak i po ní nesmí pacient nějakou dobu jíst a pít. Pokud by ale žízeň byla nesnesitelná, je vhodné se zeptat zdravotnického personálu nemocnice, jestli si pacient může alespoň namočit rty, to ho sice pocitu žízně nezbaví, ale učiní čekání na vodu snesitelnější. Pacient se ale nemusí bát dehydratace, voda je mu po operaci podávána spolu s jinými látkami kapačkou.


Narkóza a nachlazení

Je třeba si nejprve uvědomit, že je rozdíl mezi plánovaným zákrokem a neočekávanou operací. Pokud je operace plánovaná, vždy se lékaři snaží, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, že by měl být samozřejmě zdravý. Pokud by se tedy pacient před plánovanou operací nachladil, obvykle se operace ruší, protože i obyčejné nachlazení může způsobit po anestezii značné komplikace. Samozřejmě pokud se jedná o neočekávanou operaci (například po autonehodě), tak se žádné nachlazení neřeší.


Narkóza při astma

Anestezie může být více riziková pro lidi trpící astmatem, protože jejich intubace a následné vdechování směsi plynů jim může jejich onemocnění náhle zhoršit. Takovýmto lidem se doporučuje se na plánovanou operaci připravit. Rozhodně je vhodné se nejprve poradit s lékařem a společně naplánovat zákrok na dobu, kdy je astmatický záchvat nejméně pravděpodobný (například ve kterém ročním období), protože pacient má alespoň částečně svou nemoc pod kontrolou. To znamená, že to nesmí být v době, kdy se u něj projevují různé příznaky astmatu jako kašel, dušnost a nevyrovnané hodnoty vrcholové výdechové rychlosti. Důležité je také lékaři oznámit veškeré alergie, kterými pacient trpí, aby se zamezilo záchvatu při zákroku. Pokud by bylo riziko u pacienta příliš vysoké, může se lékař rozhodnout k jinému typu anestezie, pokud to tedy zákrok umožňuje. Před operací je také důležité zintenzivnit léčbu astmatu.

Zároveň pacienta s astmatem čeká zhruba 14 dní před operací vyšetření u specialisty, který mu provede bronchodilatační test, pokud by byl pozitivní, je třeba pacientovi před operací předepsat inhalační steroidy.

Jestliže je pacientu trpícímu astatem operována dutina břišní, může navíc dojít také ke zhoršené plicní funkci, což může pacientovo astma ovlivňovat i několik měsíců po zákroku. Pokud by takovýto pacient měl být z nějakého důvodu operován okamžitě bez předcházející přípravy a správného naplánování operace, tak se mu obvykle před operací podávají kortikoidy a zahájí se intenzivní inhalační léčba.


Narkóza u starých lidí

Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Důsledky narkózy [online]. UzdravímSe!cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 254 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů

Následky narkozy

(Klásek Jiří 16.5.2018 17:19)

Šlapu si na jazyk, jazyk nedám v ústech kam dříve, levá noha špatně našlapuje.
Upraví se to samo, či je třeba užívat nějaké léky ?


Počet odpovědí: 0 | Odpovědět




zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
narkóza anestezie celková anestezie lokální anestezie vedlejší účinky astma stáří bolest v krku po narkóze