Co je to kolonoskopie
Koloskopie nebo kolonoskopie je vyšetření, které umožňuje lékaři, obvykle gastroenterologovi, prohlédnout vnitřní stěnu střeva (většinou tlustého). Vyšetření se provádí pomocí kolonoskopu, což je ohebná hadice s kamerou a zdrojem světla, která má průměr zhruba dětského malíčku a na délku měří přibližně jeden metr. Konec kolonoskopu se pod vizuální kontrolou pomalu zavádí řitním otvorem do tlustého střeva.
Kolonoskopie se ve většině případů provádí z důvodu přítomnosti krve ve stolici, dále při bolestech břicha, dlouhotrvajícím průjmu a změnách v hybnosti střev, při zjištěných abnormalitách během rentgenového nebo CT vyšetření střev. Lidem, kterým byly v minulosti diagnostikovány polypy v tlustém střevě nebo rakovina tlustého střeva, dále lidem s výskytem jiných typů rakoviny v zažívacím traktu v rodině nebo lidem, kteří mají dlouhodobě zažívací potíže, jež mohou být spojovány s rakovinou tlustého střeva (například ulcerativní kolitida nebo polypy v tlustém střevě) může být doporučena kolonoskopie v pravidelných intervalech, protože riziko vzniku rakoviny tlustého střeva nebo výskytu polypů je u nich vyšší než u běžné populace.
Jak často by měl člověk podstupovat vyšetření kolonoskopem, to závisí na velikosti rizika a abnormalitách, které byly při předchozím vyšetření nalezeny.
Vyšetření se doporučuje i u zdravých lidí s běžným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva. V tomto případě mají v České republice všichni asymptomatičtí pacienti nárok na první kolonoskopické vyšetření zdarma po dosažení padesáti pěti let věku a dále pak každých deset let.
Příprava na kolonoskopii
Před provedením kolonoskopického vyšetření je třeba úplné vyprázdnění střeva. Pacient by měl být důkladně obeznámen s postupem přípravy střeva před kolonoskopií. Je nutná úprava stravy před kolonoskopií. Ta by se měla skládat z pití velkého množství speciálních vyprazdňovacích přípravků, například Moviprep – několikadenní čisticí dieta se skládá pouze z tekutin a laxativ, v některých případech může být před vyšetřením nutný klystýr pro důkladné čištění střev před kolonoskopií. Alkohol před kolonoskopií je zakázaný.
Před zákrokem musí pacient přesně dodržet pokyny lékaře, jinak může být příprava střev nedostatečná a vizualizace sliznice tlustého střeva může být zkreslena reziduální stolicí. V některých případech je proto nutné vyšetření opakovat nebo musí být provedeno méně přesné alternativní vyšetření namísto kolonoskopie. Většina léků, které pacient užívá, by neměla být vysazena.
Existují však určité typy léčiv, které by svými účinky mohly zasáhnout do průběhu vyšetření. Je tedy důležité sdělit lékaři, který kolonoskopii bude provádět, jaké léky pacient užívá a lékař posléze rozhodne, zda je nezbytné některá léčiva před vyšetřením vysadit. Aspirin, léky na ředění krve (například Warfarin), léky na léčbu artritidy nebo inzulín jsou příklady léčiv, u nichž je velmi žádoucí se o jejich užívání před kolonoskopií poradit s lékařem. Dále bude lékař vyžadovat informace o pacientových alergiích a závažných onemocněních, i těch, které zdánlivě s vyšetřením střev nemusí nijak souviset.
Lékař by měl být informován, pokud byla pacientovi v minulosti nasazena antibiotika před chirurgickým nebo zubařským zákrokem k prevenci infekčního onemocnění. Několik dní před kolonoskopickým vyšetřením se doporučuje vyhýbat se určitým druhům jídla, například jídlům s velkým obsahem vlákniny.
Jak dlouho trvá vyšetření
Při zavádění kolonoskopu pacient leží na levém boku nebo na zádech. Jakmile je dosaženo konce tlustého střeva (caekum) nebo konečné části střeva tenkého (terminální ileum), je kolonoskop velmi pomalu vytahován a v průběhu vytahování je pečlivě vyšetřována sliznice tlustého střeva.
Délka vyšetření se pohybuje v rozmezí 15 až 60 minut. Pokud nemůže být z jakéhokoliv důvodu zobrazeno celé tlusté střevo, může lékař rozhodnout o opakování celé kolonoskopie. Dále může indikovat rentgenologické vyšetření či CT tlustého střeva.
Bolest při kolonoskopii
Před samotným kolonoskopickým výkonem jsou pacientovi intravenózně podávány tekutiny, je mu průběžně monitorován srdeční rytmus, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi. Sedativa jsou obvykle podávána intravenózní cestou. Pacient začne pociťovat únavu a je spavý. Během procedury může být pacientovi dávka sedativ ještě zvýšena. Během samotného kolonoskopického vyšetření pacient pociťuje nepříjemné vjemy, jako je tlak, křeče a nadýmání v břiše. Díky medikaci, která je pacientovi podána, je kolonoskopie všeobecně i ze zkušenosti dobře snášené vyšetření, které závažnější bolesti způsobuje pacientovi jen velmi zřídka.
Pokud je při kolonoskopickém vyšetření objevena oblast, o které lékař rozhodne, že je třeba vyšetřit důkladněji, jsou kolonoskopickou trubicí zavedeny bioptické klíšťky. Pomocí tohoto nástroje lékař odebere vzorek tkáně, která je posléze odeslána na podrobnější (mikroskopické) prozkoumání patologem. Pokud je podezření na infekci, zpravidla se provádí tkáňová biopsie pro následnou možnost kultivace bakterií (méně často pro kultivaci virů nebo hub), nebo kvůli mikroskopickému vyšetření na přítomnost parazitů.
Jestliže je kolonoskopie indikována z důvodu krvácení, snaží se lékař identifikovat místo krvácení. I v tomto případě je možnost odebrání tkáně k detailnějšímu vyšetření. Pokud jsou v tlustém střevě přítomny polypy (výrůstky sliznice, které mohou být předzvěstí rakoviny tlustého střeva), jsou téměř vždy v průběhu kolonoskopie odstraněny. Odstraňování polypů je velmi důležitá metoda v prevenci rakoviny tlustého střeva. Většina polypů jsou ale benigní útvary, ze kterých se rakovina tlustého střeva nevyvine. Žádná z výše uvedených přídavných procedur obvykle nezpůsobuje bolest. Tkáňová biopsie je u pacientů prováděna z mnoha různých důvodů. Neznamená tedy, že pokaždé, kdy je biopsie prováděna, je zde podezření na onkologické onemocnění!
Kolonoskopie v narkóze
Je možno vyšetření provést i v celkové anestezii, ale jde jen o minimum případů.
Co po kolonoskopii
Pacient po kolonoskopickém vyšetření zůstává v místnosti na pozorování, dokud nevymizí efekt podaných sedativ, což je přibližně hodinu až dvě po ukončení vyšetření, nejčastější bývají bolesti břicha po kolonoskopii. Pacient po podání sedativ nesmí řídit, a to ani v případě, že se cítí plně bdělý. Pacientovy reflexy a soudnost mohou být v důsledku sedativ narušeny po celý zbytek dne. Je tedy nebezpečné, aby pacient v den vyšetření řídil, obsluhoval stroje nebo činil důležitá rozhodnutí. Je možné, že po kolonoskopii bude pacient pociťovat křeče nebo nadýmání v břiše (plynatost po kolonoskopii), které ale přejdou po uvolnění střevních plynů. Pacient by měl být schopný po návratu domů přijímat potravu.
Co jíst po kolonoskopii
Po odstranění střevních polypů nebo po jiném zákroku v tlustém střevě je pacientovi na několik dní naordinována šetřící dieta a jsou mu omezeny některé aktivity. Před tím, než pacient opustí oddělení, jsou s ním probrány výsledky kolonoskopie. V daný čas ovšem ještě definitivní diagnóza nemusí být známa, protože se čeká na mikroskopickou analýzu bioptických vzorků, která obvykle zabere několik dní.
Komplikace po kolonoskopii
Komplikace v průběhu kolonoskopie jsou vzácné a obvykle nepodstatné, zvláště proto, že kolonoskopii obvykle provádí lékař, který je na kolonoskopická vyšetření specializován a má tak s nimi velké zkušenosti. V místě biopsie nebo odstraněných polypů může dojít ke krvácení. Běžným projevem může být krátkodobá bolest břicha nebo plynatost.
Krvácení po vyšetření ve většině případů bývá pouze malé a lokalizované a může být kontrolováno kolonoskopem. Potřeba transfúze či chirurgického zákroku v průběhu kolonoskopie je velmi neobvyklá. Ještě mnohem méně častá je perforace nebo protržení střevní stěny během vyšetření, ale ani tato komplikace většinou nevyžaduje chirurgický zásah.
Další potenciální komplikací může být reakce na podávaná sedativa nebo lokalizované podráždění žilní stěny v místě zavedení intravenózního vstupu, kudy je medikace podávána. Dále je možný výskyt komplikací v důsledku existující choroby srdce či plic. Incidence všech těchto komplikací dohromady je ale menší než jedno procento případů. I když je výskyt komplikací velmi vzácný, je důležité, aby pacient rozpoznal jejich počáteční příznaky a dostavil se k lékaři nebo na pohotovost v co nejkratším časovém úseku.
Lékař, který prováděl kolonoskopii, by měl být informován a výskytu komplikací zvláště v případě, kdy si pacient stěžuje na velkou bolest v břišní oblasti, krvácení z rekta v množství větším než polovina hrnečku nebo v případě výskytu horečky a zimnice. Kolonoskopie je ta nejlepší dostupná metoda k detekci, diagnostice a k léčbě abnormalit vyskytujících se v tlustém střevě.
Video
Zde můžete vidět průběh kolonoskopie.
Dostupnost
Konoskopické vyšetření je možné v některých specializovaných ambulancích nebo v ambulancích nemocnic v malých, větších, okresních či krajských městech.
Praha
Zde jsou dostupná zařízení v Praze.
Brno
Zde jsou dostupná zařízení v Brně.
Ostrava
Zde jsou dostupná zařízení v Ostravě.
Pardubice
Zde jsou dostupná zařízení v Pardubicích.
Liberec
Zde jsou dostupná zařízení v Liberci.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Dixa