Co je to polyp
Vznik polypu může mít nejrůznější příčiny a samotný polyp může mít různý klinický význam, někdy je v podstatě banálním nálezem, jindy je předzvěstí nebezpečné choroby. Polypy ve střevech představují jeden z velmi často vyšetřovaných bioptických vzorků v patologické praxi. Diferenciální diagnostika jednotlivých polypů má velký význam pro další péči o pacienta, protože různé typy polypů se mohou lišit klinickým chováním.
Polypy lze orientačně rozdělit do tří skupin:
- sporadické epiteliální polypy (neoplastické polypy);
- sporadické mezenchymální polypy;
- polypy asociované se syndromy.
- stopkaté a
- přisedlé.
Polypy se obvykle neprojeví vůbec. Nález polypu je obecně spíše náhodný. Právě histologické vyšetření je v podstatě zásadní pro určení charakteru polypu. Endoskopista s velkými zkušenostmi může již od oka odhadnout, o jaký polyp by se mohlo jednat, pomoci mu v řadě případů mohou i speciální režimy zobrazení, kterými jsou moderní endoskopy vybaveny. Přesto se však jedná jen o subjektivní dojem a definitivní určení může provést až lékař hodnotící polyp či jeho vzorek pod mikroskopem. Vzhledem k tomu, že i histologické vyšetření vzorku polypu nemusí být zcela přesné (přeci jen se jedná o malý vzorek), preferuje se u polypů jejich úplné odstranění a následně histologické vyšetření celého polypu. Vyjde-li výsledek, že polyp byl nenádorový, tak se nic neděje, byl prostě odstraněn nenádorový polyp. Vyjde-li však výsledek, že byl polyp nádorový (bez ohledu na zhoubnost), bylo jeho odstranění zásadní a z dlouhodobého hlediska možná i život zachraňující.
Přisedlý polyp
Polypy přisedlé (sesilní) jsou tvaru polokulovitého či podobného, které na sliznici nasedají širší plochou. Ploché bělavé přisedlé polypy tlustého střeva a rekta kryté epitelem, který může být intaktní, mohou podléhat tlakové atrofii.
Stopkatý polyp
Stopkatý polyp vyrůstá ze sliznice a vypadá jako bradavice na stopce. Může být prekarcenózou. Vyskytuje se ve střevech i v rektu. Ve střevě se snáší (uštípne) při kolonoskopii. Kolonoskopem se zavede smyčka, která se kolem něho zatáhne, uštípne ho a lékař ho vytáhne. Pacient může být bez obtíží, na polyp se buď přijde náhodou při kolonoskopii, anebo polyp krvácí a projeví se krví ve stolici. Každý odstraněný polyp se posílá na histologické vyšetření.
Hyperplastický polyp tlustého střeva
Hyperplastický polyp představuje většinu serátních lézí. Riziko maligního zvratu hyperplastického polypu je nízké, zejména malé hyperplastické polypy mají zřejmě riziko maligního zvratu srovnatelné s intaktní střevní sliznicí. Hyperplastické polypy se obvykle objevují jako malé přisedlé až ploché léze, lokalizované nejčastěji v rektu. Histologicky lze rozlišit tři typy:
- mikrovezikulární hyperplastický polyp;
- hyperplastický polyp s pohárkovými buňkami;
- hyperplastický polyp chudý na mucin.
Mikroskopické rozlišení od sesilního serátního adenomu je obtížné, existují poměrně komplikovaná diagnostická kritéria. Serátní léze jsou vesměs sporadické, vzácně se vyskytuje syndrom serátní polypózy, kdy jsou serátní léze s rizikem maligního zvratu podstatně častější.
Jak poznat polyp na konečníku u dětí
Střevní polypy jsou malé výrůstky abnormální tkáně na střevní sliznici. Mohou se vyskytovat kdekoli ve střevech, nejčastěji postihují tlusté střevo. Většinou jsou neškodné a časem se ztratí. V ojedinělých případech se však mohou stát zhoubnými.
Typy střevních polypů
Děti nejčastěji postihují polypy vyvolané Peutz-Jeghersovým syndromem, dále juvenilní polypy a rodinné polypy.
Polypy způsobené Peutz-Jeghersovým syndromem představují dědičnou poruchu, která se projevuje polypy v tenkém střevě kojenců a malých dětí. Postiženým dětem se tvoří malé hnědé skvrny. Tento druh polypů snadno krvácí. Ve většině případů jsou neškodné, ojediněle mohou být zhoubné.
Juvenilní polypy se vzácně vyskytují u dětí do 1 roku věku, nejčastěji však postihují děti ve věku 2 až 5 let. Většinou se tvoří v tlustém střevě a v konečníku; jsou neškodné. Léčba není nutná, polypy se kolem 15. roku věku samy ztratí.
Familiární/rodinné polypy představují vzácnou dědičnou poruchu projevující se tvorbou velkého množství polypů v tlustém střevě a v konečníku. Tento druh polypů by se měl léčit již v dětství, neboť se kolem 40. roku věku může stát zhoubným. Tvoří se dětem ve věku mezi 4 měsíci a 10 lety, většinou jsou zjištěny na začátku puberty.
Příznaky střevních polypů
Nejčastější známkou střevních polypů je výskyt jasně červené krve ve stolici. Může se objevit při každém vyprazdňování nebo jen občas. Peutz-Jeghersův syndrom se obvykle projeví pouze hnědými skvrnami na rtech a v ústech dítěte, někdy však může vyvolat krvácení, bolest břicha po jídle, anémii nebo zvracení. Juvenilní polypy způsobují krvácení při vyprazdňování stolice a v ojedinělých případech bolest břicha, průjem a anémii ze ztráty krve. Familiární polypy jsou příčinou rektálního krvácení a průjmů, nebo nemusí mít žádné příznaky až do dospělosti, kdy se z nich může vyvinout rakovina.
Léčba
Jsou-li polypy neškodné a bez příznaků, není většinou léčba nutná. Jestliže však vyvolávají krvácení nebo střevní neprůchodnost, bývá nutná elektrokoagulace pomocí endoskopu.
Odstranění polypu
Jedinou léčebnou možností je polyp odstranit. Většinu polypů lze odstranit pomocí endoskopického přístroje (nejčastěji odříznout = takzvaná polypektomie), některé rozsáhlé střevní polypy se pak musí odstranit při klasickém chirurgickém zákroku. U syndromu familiární adenomatózní polypózy, kdy se v tlustém střevě nacházejí tisíce drobných nádorových střevních polypů, se doporučuje chirurgické odstranění celého tlustého střeva.
Nádor může být přisedlý nebo na stopce (viz výše). Nádor lze odstranit speciálními nástroji, například drobnými kleštěmi nebo drátěnou kličkou řezající průtokem elektrického proudu, zajišťující zároveň současné stavění krve v místě řezu. Někdy je nutné i následné ošetření dané plochy (zástava zbytkového průsaku krve). Menší polypy mohou být odstraněny ambulantním zákrokem, při odstranění větších nebo rizikově lokalizovaných je nutná hospitalizace. Pokud po odstranění polypu řezná plocha krvácí nebo hrozí riziko dalšího krvácení, je nutné následné ošetření plochy po polypektomii opichem látky stavějící krvácení, a to naložením svorek uzavírajících krvácející cévku, nebo ošetření elektrickou koagulací. Krvácení z místa polypektomie nebývá většinou dramatické, ale pokud proběhne jako intenzivnější, je vhodnější následná krátká monitorace pacienta za hospitalizace, která je zajištěna přímo na chirurgii včetně transportu. Většinou je pacient bez nutnosti další intervence propuštěn druhý den domů.
Dieta po odstranění polypů
Pokud při kolonoskopii nebyl proveden žádný invazivní zákrok, nepovažuje se dieta za nutnou. I při odstranění polypů se doporučuje dieta s kašovitou stravou maximálně na 3 až 4 dny.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Wellia