Mám nízký tlak


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Kardiologie

Zveřejněno dne 24.4.2018


Krevní tlak je tlak vytvářející se v cévách při pumpování krve naším srdcem. Udává se ve dvou hodnotách, a to jako systolický a diastolický tlak. Systolický tlak nám ukazuje tlak v pažních tepnách při srdečním stahu, diastolický tlak naopak zaznamenává tlak v tepnách, když je srdce povolené. Normální tlak u dospělé osoby bývá kolem hodnoty 120/80 mm Hg. Krevní tlak ale kolísá například vlivem pohybu či stresu (zvyšuje se) nebo po těžkém jídle (snižuje se).

Příznaky

Projevy nízkého tlaku jsou charakteristické těmito příznaky:

  • závratě;
  • únava;
  • mžitky před očima;
  • bolest hlavy;
  • mdloby (až krátkodobá ztráta vědomí);
  • studené končetiny;
  • hučení v uších;
  • pocení.

Nízký tlak se léčí pouze v některých případech.


Základní formy nízkého krevního tlaku

Primární hypotenze: Příčina je neznámá a jako vysvětlení se uvádí nerovnováha nervového či hormonálního systému. Tato forma není považována za život ohrožující, ale je provázena nepříjemnými projevy.

Nejčastější příčiny primárního nízkého tlaku:

  • rodinné dispozice;
  • vysoký štíhlý vzrůst, zejména u žen.

Sekundární hypotenze: Souvisí s jiným onemocněním například srdce, endokrinních žláz (štítná žláza, slinivka, hypofýza a další), hormonálního systému nebo užíváním léků. Léčba spočívá především v boji s původcem onemocnění, které je doprovázeno nízkým krevním tlakem.

Komplikace nízkého tlaku: Hlavní zdravotní komplikací při nízkém krevním tlaku je úraz zapříčiněný omdlením. Do tohoto stavu se může dostat člověk na ulici, v hromadné dopravě, v práci i doma. Při pádu hrozí zranění hlavy, a pokud v tu dobu není na blízku další člověk, který by poskytl první pomoc, mohou být následky vážné.


Nízký krevní tlak – hodnoty podle věku

Hodnoty pod 90/60 mm Hg se označují jako nízký krevní tlak (hypotenze). V afrických zemích se můžete běžně setkat s tím, že člověk důchodového věku má stejný krevní tlak jako teenager. Zatímco u nás je až polovina úmrtí zapříčiněna kardiovaskulárními chorobami, oni nějaký infarkt nebo mrtvici sotva znají. Optimální hodnota krevního tlaku však nemá nic společného s rasou ani místem pobytu na zemi. S výjimkou dospívajících a lidí, kteří trpí vybranými onemocněními, je ideální krevní tlak stejný pro všechny.

Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižší bývá ve spánku, a to kolem tří hodin ráno. Naopak mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne a pak mezi čtvrtou a osmou odpoledne dosahuje krevní tlak nejvyšších hodnot.

Krevní tlak se může náhle změnit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou fyzická námaha, stres, dostatek či nedostatek spánku, příjem tekutin nebo třeba roční období a teplota vzduchu. Naměřenou hodnotu dokáže ovlivnit dokonce i pouhá změna polohy těla.

Zdravou hodnotou krevního tlaku pro dospělého člověka je 120/80 mm Hg. Nízký krevní tlak (hypotenze) je pak pod 100/60 mm Hg u žen a pod 100/70 mm Hg u mužů. Naopak za vysoký krevní tlak (hypertenzi) se považují hodnoty od 130/90 mm Hg.


Nízký tlak u dětí

U kojenců se optimální hodnota krevního tlaku pohybuje kolem 80/45 mm Hg, u větších dětí zhruba kolem 110/70 mm Hg.

Nejnižší tlak mívají kojenci, u nichž se pohybuje kolem 80/45 mm Hg, přičemž se jedná o normální tlak, který neznačí žádný problém. Běžně se dětem začíná tlak měřit až od tří let věku, a to v rámci pravidelných preventivních prohlídek u pediatra. Lékař vždy určuje, zdali je tlak v pořádku podle tabulek, které odpovídají věku a výšce, dále bere v potaz také váhu a pohlaví dítěte, protože mezi chlapci a dívkami mohou být výrazné rozdíly.

Problémy s nízkým tlakem se u dítěte mohou projevovat únavou a ospalostí. Výjimkou nejsou mdloby, závratě, případně mžitky před očima a studené končetiny. U malých dětí se hypotenze objevuje poměrně vzácně a nejčastěji může být projevem prodělaného úrazu, případně stresu. V případě dlouhodobých potíží je vždy nutné konzultovat stav s pediatrem.

Nízký tlak je poměrně běžný u chlapců a dívek v pubertě, nejčastěji u těch hubených a vysokých. Dospívajícím dětem se běžně točí hlava nebo omdlévají při dlouhém stání.


Prevence

Děti by měly trávit dostatečně velké množství času pohybem, který má rovněž blahodárný vliv na výši tlaku. Měly by mít zvýšené dávky ovoce a zeleniny a je třeba celkově upravit jídelníček tak, aby byl vyvážený. Pokud dítě omdlévá i několikrát denně, je nutné tlak řešit, protože riziko, že si dítě pádem při mdlobách způsobí úraz, je vysoké. Dítěti můžete měřit tlak i doma, domácím tlakoměrem, který je možné koupit i s užšími manžetami vhodnými pro starší děti.

Nízký tlak v těhotenství

Nízký tlak se u ženy může objevit v těhotenství. Rostoucí dítě je pro oběhový systém člověka zátěž sama o sobě. A proto se může stát, že krev, která zásobuje miminko, se nedostává jinde. Nevolnost a stavy na omdlení se nejčastěji objevují hned na začátku těhotenství, pak až v jeho druhé půlce, kdy může krevní tlak klesat o 10–15 mm Hg.

V těhotenství se může objevit i takzvaný hypotenzní syndrom. Ten někdy postihuje těhotné ženy, které spí na zádech. V této poloze totiž zvětšená děloha tlačí na dolní dutou žílu a nastávající mamince se může udělat nevolno. Ve většině případů stačí změnit návyky a ležet na levém nebo pravém boku, po porodu se vše vrátí do normálu.


Nízký spodní krevní tlak

Nízký spodní tlak se nazývá diastolický tlak. Pokud je hodnota diastolického tlaku nižší než 60 mm Hg, mluví se o nízkém diastolickém tlaku. Možnými příčinami tohoto snížení jsou například léky na potenci, tricyklická antidepresiva, alfa- a betablokátory, diuretika a léky na Parkinsonovu chorobu. Nízký diastolický tlak se může objevit i v těhotenství kvůli zátěži plodu na matčin krevní oběh. Zvláště v těhotenství je proto nutné mu věnovat dostatečnou pozornost.

Nízký spodní tlak může mít nepříjemné projevy, jako jsou mdloby, mžitky před očima, závratě, slabost, studené končetiny či hučení v uších. Kvůli nízkému tlaku jsou totiž mozek a končetiny nedostatečně prokrvovány, a tedy málo okysličeny.


Co znamená nízký krevní tlak a vysoký tep

Nízký tlak a vysoký tep jsou charakteristické pro šok. Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Tělo potřebuje zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů. Zvýšený tep se postupně zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc. Vždy je nutné volat linku 155.

S touto situací je možné se setkat u anafylaktického šoku a při poúrazovém šoku.

První pomoc

Volat okamžitě 155 nebo 112.

Povolit postiženému oděv, aby mohl dobře dýchat. Pokud je při vědomí, nechat jej sedět s oporou zad, v bezvědomí ho položit na záda.

Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen), je vhodné ji použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin.

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu. Podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.

Protišoková opatření – často také známá pod zkratkou 5T

Podle současných standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá!

Teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale například položit pod zraněného deku, nebo je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji).

Ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí.

Tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).

Tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (například stočení do klubíčka při poranění břicha).

Transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.


Hodnoty tlaku - vysvětlení

Tlak 90/50

Jedná se o hypotenzi, která může být spojena se způsoby léčby rakoviny:

  • chemoterapie;
  • biologická léčba.

Tlak 90/60

Pokud je krevní tlak kolem 90/60 mm Hg a menší, většinou se diagnostikuje nízký krevní tlak (nebo také hypotenze). Komplikací mohou být jednak problémy s orgány, které jsou citlivé na špatné prokrvení (proto je nutné silnou dlouhodobou hypotenzi léčebně řešit). Neméně nebezpečnou komplikací mohou být úrazy způsobené pády při motání se či omdlévání. Také je potřeba při zjištění hypotenze zkontrolovat srdce, neboť jednou z příčin hypotenze může být jeho špatná funkce (nemá sílu, aby při jednom stahu vyslalo dostatek krve).

Tlak 100/60

Tato hodnota pro někoho může být nízká, pro jiného člověka normální. Vše záleží na individuálním stavu jedince.


Co pomáhá na nízký krevní tlak

Doporučuje se pozvolné vstávání (z postele, ze židle), zvýšit příjem tekutin, zvolit vhodnou pohybovou aktivitu, jíst častěji a v menších porcích, případně lze tlak povzbudit slabým černým čajem, kávou nebo lékořicí. V případě, že se dostavují mdloby při dlouhém stání a ve špatně větraných prostorech, může pomoci zkřížení nohou nebo si sednout/dřepnout a dát hlavu mezi kolena. Při omdlení je nejúčinnější uvést danou osobu do polohy vleže a zvednout jí nohy.

Homeopatika na nízký tlak

V homeopatii se nepodává homeopatický lék například jen na nízký tlak, ale na základě celkového homeopatického vyšetření, kdy je vhodná i následná kontrolní konzultace. Homeopatie léčí především příčinu, nízký tlak je jen důsledkem určité příčiny. Homeopatie není o bylinné léčbě, i když se zde jedná o přírodní léčbu, která se vyrábí z rostlin, živočichů či nerostů.

Bylinky na nízký tlak

Z bylinných léků, které mají vliv na nízký krevní tlak, je například vhodné jmelí bílé a kokoška pastuší tobolka, ale i zde je vhodná jistá opatrnost a odborná konzultace.


Nízký tlak a alkohol

Alkohol tlak skutečně zvýší. Pokud má někdo nízký tlak, může však použít mnohem bezpečnější látky, nebo ještě lépe nějaké vhodné a jednoduché cvičení, saunu nebo silnější čaj. V případě okamžité závrati kvůli nízkému krevnímu tlaku bohatě postačuje na chvíli se položit, případně se posadit a dát si nohy na stůl. Lidé s nízkým krevním tlakem by měli vědět, že je krevní tlak podstatným způsobem neohrožuje a že je to svým způsobem výhoda. Podstatnou okolností je vliv dávky alkoholu. Jestliže o účincích malých dávek alkoholu, asi do 16 g 100% lihu (cca půllitr piva, 2 dl vína nebo půl dl destilátu), lze diskutovat, vysoké dávky srdce prokazatelně poškozují více mechanismy: přímým poškozením srdečního svalu (alkoholová kardiomyopatie), prudkým zvýšením krevního tlaku, přetěžováním srdce u pijáků piva (mnichovské srdce), arytmiemi a jinak. Otrava alkoholem pak může přivodit selhání levé poloviny srdce.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Homes

odkaz na článek

. Mám nízký tlak [online]. UzdravímSe!cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 76 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
tlak diastolický vědomí mdloby šok příčiny projevy těhotenství děti hodnoty homeopatika bylinky léčba alkohol otrava srdce