Reflux jícnu a silné zahlenění

Co je to reflux

Při refluxní chorobě neplní správně svoji funkci jícnové svěrače. Obsah žaludku se přes oslabený dolní jícnový svěrač dostává zpět do jícnu a v některých případech i nad úroveň horního svěrače. Pepsin, kyselina chlorovodíková a další žaludeční obsah poškozují sliznici jícnu a citlivé sliznice hltanu, hrtanu, plic, nosu, nosních dutin a úst.

Projevy refluxního onemocnění mohou být velmi obšírné a obvykle jsou kombinované, objevuje se podrážděný jícen, potíže s hlasivkami nebo chrapot, odkašlávání, nadměrné zahlenění, obtížné polykání, potíže s dechem, pocit cizího tělesa v krku, namáhavý kašel a zejména pálení žáhy, bolest na hrudi, zápach z úst a kyselost v krku.

Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se jako příčina i genetický vliv. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš nerozumí se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.

Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nemůžeme příliš zobecňovat – nelze říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž že ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanismů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanismy dokáže porušit nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci.

Jak souvisí dlouhodobé zahlenění s refluxem

Reflux nad úroveň horního jícnového svěrače, takzvaný extraezofageální reflux (EER), se v mnoha ohledech podstatně liší od „klasické“ refluxní choroby jícnu (RCHJ). Důvodem je velká citlivost dýchacích cest na složky refluxátu. Znamená to, že i jenom několik refluxních epizod, které nemusí způsobit pálení žáhy nebo ezofagitidu, může způsobit mimojícnové projevy. Kromě toho se potvrdil negativní vliv slabě kyselých či zásaditých refluxních epizod a vliv pepsinu na sliznice dýchacích cest.

Refluxní choroba se může manifestovat izolovaně mimojícnovými projevy:

• recidivující infekce horních cest dýchacích;
• astma bronchiale;
• chrapot;
• laryngitidy;
• chronický kašel;
• recidivující záněty středouší;
• zvýšená kazivost zubů;
• zápach z úst.

Dieta při refluxu

Léčba je založena na dodržování režimových a dietních zásad, které spočívají v zákazu kouření, redukci hmotnosti, vyloučení určitých potravin a nápojů.

Režimová opatření se zaměřují především na:

• Dietní omezení – spočívá v dodržování antirefluxní diety a vyloučení následujících potravin z jídelníčku: kofein, pivo, čokoláda, jídla obsahující mátu a mentol, sycené nápoje, příjem jídel se sníženým obsahem tuků. Dále v omezení potravin a nápojů snižujících tonus dolního jícnového svěrače, prodlužujících evakuaci žaludku a zvyšujících žaludeční sekreci (například čerstvé pečivo, tuky, čokoláda, cibule, česnek, máta, mák, alkohol, coca-cola, čaj, džusy, káva). A v neposlední řadě je důležité vyloučit potraviny vyvolávajících subjektivní potíže.
• Změny ve stravovacích zvyklostech – poslední jídlo konzumovat 3 hodiny před spaním, omezit cvičení bezprostředně po jídle (především zvedání, břišní cviky, běhání a jóga).
• Změny životního stylu – nekouřit, pravidelně užívat předepsané léky (například inhibitory protonové pumpy – omeprazol, lansoprazol, pantoprazol a podobně, blokátory H2 receptorů – ranitidin, famotidin, antacida), vyhýbat se stresu, velké námaze, nošení těsného oblečení (například korzet, těsné kalhoty, pásek), nelehat si bezprostředně po jídle, zvýšit si záhlaví lůžka o 15–20 cm (platí pro pacienty s příznaky chrapotu, bolesti v krku a ranního kašle).
• Dosažení optimální tělesné hmotnosti – udržovat normální tělesnou hmotnost, v případě nadváhy zařadit redukční dietu.

Počet jídel a jeho množství může mít vliv na spánek pacienta a jeho kvalitu. Když je pacient v noci vzbuzen kašlem, jedná se nejčastěji o dvě příčiny: reflux nebo syndrom spánkového apnoe. Syndrom spánkového apnoe bývá spojený s chrápáním, ale chrápání může být způsobeno refluxem a také jinými příčinami (nadváha, chronické ucpání nosového průchodu). Spánek ovlivňuje soustředěnost pacienta, náladu, pracovní návyky a celkovou kvalitu života, a tak je pro pacienty velmi důležité dodržovat zásady správné spánkové hygieny. Před spaním je dobré si dopřát teplou koupel, uklidňující hudbu, heřmánkový čaj (ne mátový!).

Reflux mohou zhoršovat i některé léky, například aspirin a další nesteroidní antirevmatika, anestetika, anticholinergika, betablokátory, benzodiazepiny, blokátory kalciového kanálu, dopamin, fentolamin, isoprenalin, meperidin, nitráty, opiáty, progesteron, prostaglandiny, teofylin, blokátory alfa adrenergních receptorů, alendronát, sildenafil, amoxicillin/klavulanát, clindamycin, pseudoefedrin, guaifenezin. Jejich užívání je proto potřeba pečlivě přehodnotit ve spolupráci s lékařem.

Jak si poradit s odhleněním

V léčbě se kromě dietních omezení a režimových opatření, která jsou významnou součástí léčby, využívají zejména inhibitory protonové pumpy. Tyto jsou vhodné především u pacientů s převahou kyselých refluxních epizod. Kromě toho se zkouší i suspenze alginátu. Další konzervativní možností je rehabilitace bránice. Chirurgická léčba (fundoplikace) nedosahuje v léčbě mimojícnových projevů tak dobrých výsledků jako v léčbě klasických jícnových symptomů. Pomocí dietních a režimových opatření a medikamentů lze úspěšně léčit cca 80 % pacientů s prokázaným onemocněním.

Lze také využít přírodních prostředků a bylinek. Přírodním prostředkem, který přináší pacientům s refluxním onemocněním úlevu, je masticha. Tato pryskyřice řečíku lentišku je tradičním přírodním receptem na pálení žáhy, zažívací potíže a zápach z úst. Původní žvýkání surových mastichových krystalů nahrazuje pohodlné užívání mastichového prášku v kapslích, který účinné látky dopraví přímo do zažívacího systému. Na výběr jsou Masticlife Strong & Pure kapsle s čistým mastichovým práškem nebo Prebiotic, doplněný o inulin. Uživatelé tohoto potravinového doplňku potvrzují tlumení nepříjemných důsledků refluxní choroby jícnu.

Z bylinek (bylinky) pomáhá lékořice: 2 lžičky drcené lékořice spařte šálkem horké vody a nechte louhovat 10 minut. Pijte šálek podle potřeby. Dalšími bylinkami, které pomáhají na pálení žáhy a můžete je pít ve formě čaje, jsou jitrocel, máta, zeměžluč, řebříček.

Vhodná jsou i homeopatika:

• Robinia 5C – v případě kyselého říhání, bolesti žaludku a pálení žáhy. Často bývá přítomno kyselé a hojné zvracení, které dráždí zuby. Přípravek je účinný v případě vředovitých bolestí žaludku nebo migrén doprovázených překyseleností žaludku.
• Gastrocynesine – při bolesti, pálení a pocitu tíhy v oblasti žaludku, pálení žáhy, spavosti po jídle, regurgitaci, gastroezofageálního refluxu.
• Lobelia inflata – při pocitu na zvracení, zvracení, říhání. Obtíže se zhoršují pohybem, kašlem, po jídle a škytáním.
• Cadmium sulfuricum – pokud pacient trpí zvracením s respiračními příznaky po sebemenším požití jídla.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Saox